KRONIKA ANIRIELSKÁ

VZNIK SVĚTA

Na počátku byla Inerga, múza na útesu v nekonečných pláních, a její druh Pohys, neviditelný. Prvním nápadem Inergy byla jiskra, Pohys svou družku objal a dal jí sílu myšlenku uskutečnit. Vznikl tak plamen.
Ten však spaloval povrch a Inerga pro něj uronila slzu. Vznikla tak voda.
Ohněm ohořelý prach nasákl vláhu a Pohys mu dal sílu stát se elementem země, úrodné půdy.
Inerga mávla dlaněmi a rozdmýchala plamen, ten zapálil nebe. Společně s Pohysem vyhnali vzhůru vodu, ta vytvořila oblaka a rozprostřela půdu po pláních. To byl počátek elementu vzduchu.
Inerga a Pohys pak stáli v objetí a přetvářeli holé pláně v První háj, v jehož středu navždy stojí jejich silueta obalená křišťálovým prachem.
Elementy začaly přetvářet První háj, stvořily slunce, lesy, rostliny, semena a daly život bezpočtu tvorů. Chtěly však také žít vlastním životem, vystoupily tedy ke slunci a požádaly o dar tělesné schránky. Slunce souhlasilo pod podmínkou, že i ono bude smět takovou schránku používat.
První dostalo tělo slunce, přijalo jméno Soleyo. Elementy pak odevzdaly téměř veškerou sílu Prvnímu háji a na oplátku pocítily emoce. Vítr se stal vysokým a silným a přijal jméno Aor. Plamen na sebe vzal ženskou podobu a jméno Seyfha. Voda nabrala podobu myslitele a zvolila jméno Hed D Khael. Země si vyvolila podobu ženskou a nazvala se La´Raek.
Utvořili pak páry: Aor se Seyfhou a Khael s La´Raek. Zplodili dvě děti: Brániu (dítě Seyfhy a Aora) a Narsia (dítě Khaela a La´Raek). Obě byly silnější než jejich rodiče a dokázaly kombinovat elementy.
Bránia bez vědomí rodičů vytvořila svět kolmo k Prvnímu háji a nazvala jej Aniriel. Podělila se o něj s Narsiem a společně stvořili řadu bytostí, pak Narsius slíbil mlčenlivost a odešel.

MOZAIKA SVĚTA

Od doby, co odešel Narsius, ztratila Bránia nad světem z velké části kontrolu. Po Anirielu se toulaly první bytosti stvořené jí a Narsiem – první děti.

Mezi jejich dochovanými jmény jsou:
Ruuhas - známý jako mlžný obr
Xerlon - proslulý jako žijící blesk
Leech - pán kamene
Surazu - přinašečka stínů
Rahazku - lávová titánka
Tarusezi - ta, která létá
Krafthos - mocný
Slort - prapůvodní
Seenesie - všudypřítomná

Dále nepojmenovaní:
Stromoduch
Šakali – dvojčata lovu

První děti pomáhaly své matce tvořit řadu dalších tvorů a rostlin, Bránia se pak vkrádala do Prvního háje, aby svým kreacím darovala život. Povstaly tak řady bytostí, které však neměly z čeho získávat energii.
Proto Bránia ukradla malou část Soleya a stvořila z ní pro svůj svět slunce. První děti z něj dokázaly energii čerpat, ale pro ostatní tvory znamenalo slunce pouze zdroj světla.
Začaly boje o získání životní síly, neboť nikdo nechápal význam smrti. První děti se od vraždění distancovaly. Bránia, neschopna dívat se na krvavé dění ve svém světě, spojila Aniriel s Prvním hájem neviditelnými průchody, které zamaskovala, aby nepřitáhla pozornost svých rodičů. Tak dala energii původního vzniku možnost volného proudění do Anirielu.
Některá uskupení bytostí si změny všimla a začala žít v míru. Narsové, bytosti s černou kůží, našli první děti a začali se od nich učit. Postupně se z nich vyvíjely rasy, jak je známe dnes: narští a daurští elfové, goblini a trollové.
Lidé a gharti však dále setrvali v nekončícím boji a vraždění. Někteří z nich našli útočiště u daurských elfů a vyvinuli se v elfy velérské. Gharti se poté sjednotili pod Stromoduchem, jedním z prvních dětí, a učili se od něj životu v míru.
Zapříčiněním Leeche, pána kamene, vznikla rasa trpaslíků.
Svět by byl dokonalým místem, jenomže Bránia udělala chybu. Při propojování Anirielu s Prvním hájem stvořila omylem průchody do dalších dimenzí. Do světa tak pronikli démoni, zkřížili se s lidmi a vznikli sarabové – pokřivené bytosti lidské podoby, avšak rychlejší, silnější, odolnější a schopni krást duše.
Lidé, elfové, goblini, gharti a trpaslíci sjednotili první děti a společně se pokusili démony a saraby zničit. Po dlouhý čas se jim to nedařilo, dokud se do boje nevrhli trollové pod vedením Slorta a nevyhnali démony pryč.
Tímto však boje neskončily. Trollové démony pronásledovali do jejich dimenze, jenže tam je posedla zvláštní krvežíznivost, jež souvisela s podstatou démonského světa. Tento svět však velmi záhy opustili a obrátili se zpět k Anirielu, kde pod vlivem krvežíznivosti okamžitě začali napadat i ostatní rasy. Začala další válka – boj mezi trolly a Spojenectvím ras – nazývaná Poslední válkou, trvala deset let a ukončila ji zoufalá Bránia, která na pomoc přivolala Narsia. Ten přišel a přivedl draky. S jejich pomocí pak byli trollové rozprášeni a i se Slortem zmizeli.
Matka světa pak zabránila jeho rozpadu tím, že splynula s největší dimenzionální trhlinou a uzavřela ji do sebe. Upozornila tak Velkou čtyřku na existenci Anirielu a zvolila si zůstat dimenzionální branou, aby ji její rodiče nenašli.

DOBY NE TAK MINULÉ

Svět se uzdravoval. Spojenectví ras rozhodlo, že kolem brány bude vystavěno město, později nazvané Trollsburg. Brána se proměnila v zemi a artefakty potřebné k jejímu otevření byly rozneseny po Ruinských lesích. Byl také stvořen nákres její sestavené podoby, rozdělen mezi tři trollsburské občany.
Mír však netrval věčně, ve městě se objevili sarabové, jedni z posledních v Anirielu. Pátrali po nákresu a snažili se bránu znovu otevřít, aby přivolali na svět démony a podrobili si jej. Jejich rukama padlo celé město a téměř se jim podařilo bránu otevřít. Zahlédl je však krkavec, posel velérského krále Meidela. Král sebral své vojsko a vydal se saraby porazit. Cestou se k němu přidali další vůdci a hrdinové a společně saraby rozdrtili.
Město a brána však zůstaly opuštěny. Nikdo nechtěl žít na půdě tolik nasáklé krví. Náhoda však do města přivedla skupinu dobrodruhů, kteří byli donuceni na místě zůstat. Založili tedy v ruinách osadu, jež se časem znovu stala vzkvétajícím a prosperujícím městem.
V těch dobách do světa poprvé vkročili Čtyři. Neměli nad Anirielem takovou moc jako Bránia, ale i přes to dokázali do dění zasahovat. Velmi se jim v tomto světě zalíbilo a po nějaké době vešli ve známost pod těmito zkomolenými jmény: Aur, Sýfa, Hejdukel a Larek.
Stále pátrali po Bránii a Sýfa, Brániina matka, již byla zoufalá nekonečným hledáním. Obvinila Larek z krádeže jejího dítěte, neboť nabyla dojmu, že jí chce přebrat partnera. S ohnivým hněvem se na sokyni vrhla. Hejdukel se pokusil svou družku ochránit ledem, avšak ten byl roztříštěn a plamen popálil Hejdukelova záda. V tu chvíli srazil Aur mečem Sýfu k zemi. Ta jen uronila černou slzu a poté zmizela, od té doby je zobrazována napůl krásná a napůl mrtvá.